Pozadí hlavního banneru
BIPE - Blog pro Inovativní Pedagogiku a Etiku

Proč místo Halloweenu slavíme Dušičky

Autor článku:
Jan Vepřek
Publikováno  26.07.2021
Vždy okolo konce října přemýšlím o tom, jestli má cenu polemizovat o kořenech Halloweenu v Čechách. Rozhodl jsem se ale, že se na to zkusím podívat z druhé strany. Ze strany Dušiček.
Proč místo Halloweenu slavíme Dušičky

Chtěl bych teď nechat stranou rozvahu nad tím, že Halloween je vlastně zvláštní kombinací křesťanského svátku All HallowsˈEve, kdy se chodilo v převlecích svatých na koledu, s keltským svátkem Samhein, kdy se  vyřezávala řepa a "zlí duchové" se zastrašovali pomalovanými obličeji a oblékáním se do roztrhaných cárů. Jde mi o to, že Dušičky mohou přinést nový rozměr, a že by neměly ve stínu Halloweenu zaniknout. Naši předkové slavili Památku zesnulých (Dušičky) z důvodů, které jsou podle mne důležité a které jsou relevantní i v naší, možná hlavně v naší době. 

  1. Rodina, uzdravení a milost
    Dušičky jsou svátek, jehož smyslem rozhodně není truchlení nad zemřelými, ani to není vyčištění hrobů (aby nás nepomluvili sousedi). Smyslem je propojení s rodovými kořeny, modlitba za naše předky a vedení vnitřního dialogu. Dialogu, ve kterém dostáváme druhou šanci odpustit, vyslovit alespoň uvnitř nevyřčené a navrátit svým vztahům vřelost. Je to svátek, ve kterém vzpomínáme na to dobré a modlíme se za odpuštění toho zlého, co se odehrálo v životech našich i našich blízkých zesnulých.
  2. Druzí lidé
    Druhým důležitým aspektem je zaměření tohoto svátku na druhé lidi. Cílem totiž je, abychom svou modlitbou a prosbou pomohli svým blízkým zesnulým. Pomáhá nám to tak vystoupit ze sebe a myslet chvíli na své blízké, obětovat pro ně něco málo, i když třeba jen myšlenku.
  3. Co je to smrt?
    Důležitý je pohled na to, jak se v tomto svátku prezentuje smrt. Chápeme ji jako součást života, z určitého úhlu pohledu jako vyvrcholení našeho pozemského snažení. A přijmout smrt jako nedílnou část našeho života nám, dle mého soudu, dnes velmi schází. Odvykli jsme si doprovázet své příbuzné až do konce, v mnohých případech lidé umírají za „zavřenými dveřmi“. Děti jsou před opravdovým, autentickým umíráním chráněny, a na druhou stranu jsou na ně z různých stran valeny násilí a smrt. A pohled na umírání, který nepůsobí strach, ale přináší usmíření, je dnes, myslím, velice cenný.

Nevidím na dlabání dýní a různých ozdob na Halloween nic špatného, a také chápu, že je to svátek postavený velice atraktivně. Nechtěl bych ale, aby se vytrácela myšlenka, že v těchto dnech máme uzdravovat naše vztahy, máme myslet na naše blízké a máme smrt do svého života přijmout jako přirozenou součást života.

Myslím si, že vnitřní uzdravení a smíření je potřebné pro každého z nás a v každé rodině.  

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.