Pozadí hlavního banneru
BIPE - Blog pro Inovativní Pedagogiku a Etiku

Etika, hodnoty a smyslupné učení

Autor článku:
Jan Vepřek
Publikováno  15.10.2021
Patří etika a hodnotové vzdělávání do škol? Ano? Ale jaká etika a jaké hodnoty? Představa jednoho učitele či rodiče se nutně nemusí plně překrývat s pohledem jiných. Je to v pořádku? Máme děti vést k respektu názoru druhých, aniž bychom jako škola měli hodnotové zázemí stanovené a popsané? Nebo máme za sebou mít jakési hodnotové memorandum školy? Je hlavním „dokumentem“ v této oblasti školní řád, nebo třeba „třídní pravidla“? Může se dohoda o chování lišit třída od třídy, nebo to není pro školu zdravé? Jak se na věc díváte Vy?
Etika, hodnoty a smyslupné učení

Je až s podivem, kolik skálopevných pilířů naší civilizace je v poslední době podrobeno zkoumání či přehodnocování. Víceméně už neexistují témata, která by byla natolik pevná, že by jejich přezkum byl tabu. Veřejně se přiznávám, že já osobně jsem na straně konzervativních hodnot, jako jsou rodina a úcta k životu, nicméně je pro mne zajímavé, že člověk, který zastává nějaký názor, v dnešní době neobstojí s argumentem, že „takhle to vždycky bylo“. Je potřeba o svých názorech mluvit, argumentovat a obhájit si je. Jistě, je patrné, že diskuze například v médiích sklouzává až do extrémních poloh, kdy pravdu má ten, kdo je viditelnější, je více slyšet, či do diskuze přispívá emotivněji. Co chci ale říci je to, že postoje a hodnoty se dostávají více do centra diskuze a jsou předmětem debat, které nemají obdoby.

Celistvá pedagogika

Proto pokud máme s dětmi pracovat celistvě, musíme i oblast osobnostně-hodnotovou do pedagogického procesu zahrnout. Je totiž evidentní, že škola není pouze místo, kde by žáci a žákyně dostávali akademickou průpravu. Je to také místo, kde dochází ke spoluutváření hodnotového rámce, ať už si to připouštíme či ne. Myslím si totiž, že pokud žáci nejsou v souladu s étosem školy/třídy, je jim zatěžko do školy chodit s nadšením a klesá motivovanost. Kde je strach (z neznámého, z nesouladu hodnot a pohledů, z ubližování), nefunguje dobře učení. Opravdu pevně věřím tomu, že když se podaří vytvořit prostředí, kde je soulad, úcta a přátelství, učení si udrží smysl!

Jak na to ve škole?

Jsou ale školy připraveny na to, aby se diskuze o hodnotách a eticko-morálních tématech vedla i ve třídě? Jsou vůbec školy vyladěny na nějakou hodnotovou soustavu a „mají být“? Jsou otázky hodnot a etiky předmětem školního vyučování, nebo je to věc veskrze rodinná a škola by neměla nijak intervenovat? Jistě jsou otázky, na kterých se většina společnosti shodne, ale určitě existují témata, o kterých má každý učitel či rodič jinou představu. Přijde mi, že v dnešní době je těžko před hodnotovými tématy dávat hlavu do písku a tvářit se, že neexistují. Co teď s tím? Jak má reagovat škola?

  1. Nesnažit se o etickou výchovu a otázky směřovat na rodinu/zákonného zástupce.
  2. Vytvářet prostředí, kde jsou názory všech respektovány a přijímány, aniž by existoval nějaký konkrétní hodnotový pohled školy.
  3. Vytvářet prostředí, kde jsou názory všech respektovány a přijímány, ale s jasně definovanými hodnotami školy.

My jsme se na škole rozhodli pro třetí variantu; respektujeme se, ale zároveň máme ve škole sdílenou představu o tom, jaké hodnoty společně vyznáváme a podporujeme. Ať už si škola s hodnotami poradí tak či onak, přijde mi evidentní, že by měla mít nějaký plán, který nabízí rodinám. Otázka hodnot a etiky je totiž natolik důležitá pro budoucí rozvoj dětí, že nestačí nabízet vynikající angličtinu či zájezdy k moři.

J. Vepřek

 

 

 

 

 

Máte nějaké dotazy? Kontaktujte nás.
Přečteno: 492x