BIPE - Blog pro Inovativní Pedagogiku a Etiku

Doučovat! Aneb proč nešetřit na pedagogických intervencích

Autor článku:
Jan Vepřek
Publikováno 8.1.2021
Vážení kolegové, rodiče, milí přátelé, v médiích běží několik na sobě nezávislých zpráv týkajících se financí ve školství (platy pedagogických pracovníků a zrušení financování pedagogických intervencí). Vše na mě působí dojmem, že šetříme drobné na místech, kde do budoucna proděláme hodně.

 

Ve zkratce, od příštího měsíce již nebudou dostávat školy finanční prostředky na doučování dětí (pedagogické intervence). Vím, že projednávaná změna pravidel pro financování podpůrných opatření vypadala zpočátku ještě strašidelněji, než je její současná podoba a jsem víceméně za její současnou podobu vděčný, nicméně chtěl bych ke zrušení financování pedagogických intervencí pár slov napsat.

“Ušetříme drobné na výsledcích dětí, u kterých předpokládáme zlepšení při poskytnutí adekvátní pomoci. Náklady budou nepoměrně vyšší.”

Pedagogická intervence je v podstatě doučování. Slouží k tomu, aby děti, které v nějaké oblasti zaostávají, získaly od školy podporu a mohly danou oblast dohnat. Je zde tedy viditelný potenciál (který hodnotí pedagogicko-psychologicá poradna), aby za málo finančních prostředků (srovnáme-li například s podpůrným opatřením asistent pedagoga) došlo ke zlepšení u dětí, u kterých lze zlepšení očekávat. Je to investice do budoucna, a to ne investice s nejasným výsledkem, ale s předpokládaným úspěchem. A úspěch zde znamená, že se děti ve svém kolektivu znovu budou radovat z úspěchu, že nezatratí školu a že budou třeba chtít studovat i dál, když uvidí, že to jde. Neúspěchem potom je, když děti, kterým škola nepomohla, ztratí motivaci pro jakýkoliv druh práce, což se odrazí na způsobu začlenění těchto dětí v budoucnosti.

Řešením výpadku financování bude u mnoha škol (i když věřím a doufám, že ne u všech) prosté zrušení pedagogických intervencí, či snaha o to, aby poradny začaly místo nich předepisovat speciálně pedagogickou péči (která má z podstaty věci odlišnou náplň a musí ji vyučovat speciální pedagog). Ušetříme drobné na výsledcích dětí, u kterých předpokládáme zlepšení při poskytnutí adekvátní pomoci. Náklady budou nepoměrně vyšší.

Teď? Když přemýšlíme nad návratem do prezenční výuky?

Zejména v dnešní době, kdy z podstaty věci dojde k rozevírání nůžek mezi jednotlivými dětmi, je pro mne tako „investice“ nepochopitelná. Je přece jasné, že se do školních lavic vrátí děti, které vykazují různou úroveň zapojení se při distanční výuce. Více než kdy jindy bude proto potřeba s dětmi pracovat individuálně, čemuž alespoň trochu mohou pomoci právě pedagogické intervence. 

Šetřit? Ano, ale...

Snaha o řešení této situace bez peněz, jako je například navýšení přímé pedagogické činnosti učitelů, je ve světle současného navýšení platů učitelů až komická (tedy zvýšil by se plat o 4 % a úvazek o 4,5 %).

Musíme šetřit, ale na rozumných místech. Bylo by pro mne pochopitelnější prohlášení, že za současných podmínek si nemůžeme dovolit zvyšovat učitelům platy, než snaha ušetřit drobné na těch nejpotřebnějších a nejslabších. Tedy na dětech, které potřebují pomoci se školní přípravou či doučováním.

Přečteno 651x.