BIPE - Blog pro Inovativní Pedagogiku a Etiku

Čtyři školy

Autor článku:
Jan Vepřek
Publikováno 12.9.2019
Současná bitva o povinnou maturitu z matematiky a způsob argumentace v ní mne vede k zamyšlení, co vlastně od školy očekáváme a jestli jsme schopni shodnout se alespoň v hrubých obrysech na základních myšlenkách, které by mělo školství naplňovat.

V tomto příspěvku bych chtěl otevřít otázku, jak vnímáte školu Vy. Škola plní celou řadu důležitých funkcí a každý člověk má jiný pohled na to, jaká je důležitost jedné každé z nich. Která funkce je naprosto zásadní pro život? Která spíše ustupuje do pozadí? Co akcentuje Vaše škola? Je zde spousta zajímavých otázek a spousta názorů.

Nabízím čtyři kategorie, které dle mého soudu nějak popisují základní funkce školy, ale jistě je možné dívat se na tuto problematiku i jinou optikou. 

1. UČÍM SE UČIT - Škola jako inovátor a průvodce učením

Škola se zajímá o dění ve světě, reaguje rychle a implementuje trendy v oblasti pedagogiky i technologií, stává se laboratoří nových nápadů. Žáci jsou aktivně zapojováni do hledání a objevování trendů ve světě, na svět nahlíží jako na proměňující se globální společnost. Škola tak prochází neustálou změnou. Upravují se školní osnovy, učitelé se učí s dětmi a škola obecně je změnám otevřená. Žáci se tak učí flexibilitě, učí se rychle reagovat na změny, učí se nepodléhat depresi při náhlých změnách, učí se rychle se učit novému.

Pro život jsou děti vybaveny adaptabilitou, flexibilním způsobem přemýšlení a schopností učit se novým věcem.

2. UČÍM SE ZNÁT - Škola jako síto trendů, analytik, propagátor přínosného

Škola má přehled o dění ve světě, ale nenechává úplně volný průchod tomu, co se ve světě objevuje jako nové. Nové nemusí být vždy přínosné, a proto škola vyhodnocuje, jakým způsobem dokáže implementovat technologický i jiný pokrok do vzdělávacího programu a do metod výuky. Tento proces řídí za žáky a jim předkládá jen poznatky a postupy, které jsou vyhodnoceny jako přínosné.

Žáci tak nejsou přehlceni informacemi, učí se efektivně pracovat pomocí postupů, které jsou ověřené. Učí se vytvářet si řád v pracovních postupech, učí se strukturovat si práci a jsou rozvíjeny jejich volní vlastnosti.

Pro život jsou vybaveny znalostmi, schopností překonávat obtíže a volními vlastnostmi.

3. UČÍM SE SPOLUPRACOVAT - Škola jako průvodce začleňováním do společnosti a do společenského řádu

Škola se zaměřuje na to, aby z žáků vyrůstali lidé s občanským zájmem o společnost, škola ve svém provozu využívá demokratických postupů směrujících k pochopení sounáležitosti, spoluzodpovědnosti - například školní parlament. Žáci jsou spoluzodpovědni za hodnocení své práce a jsou vedeni k solidaritě a jsou podporováni v týmové práci a spolupráci napříč školou.

Pro život jsou žáci vybaveni vnímáním důležitosti společného soužití, schopností řešit konflikty, chápáním pravidel demokratického soužití a schopností spolupracovat.

4. UČÍM SE BÝT - Škola jako facilitátor osobnostního růstu

Škola se zaměřuje na rozvoj osobnostního potenciálu dětí. Cílí na objevení vnitřního bohatství a na vytváření dobrých sociálních vztahů. Učení je vnímáno jako proces, který probíhá v sociálním prostředí a ačkoliv je vnímaný jako důležitý, je na prioritním místě postaven osobnostní růst, stabilita v hodnotách a v budoucím směřování a sebeuvědomění žáka.
Žáci jsou podporováni, aby pracovali na svých osobnostních rysech, jsou zaměřeni na překonávání vlastních limitů. Rostou v tom, jakým způsobem nahlíží na hodnoty ve svém životě.

Pro život jsou děti vybaveny empatií vůči ostatním lidem, stabilitou osobnosti, emoční inteligencí, lidským přístupem a vůlí zlepšovat se.


Každá škola vidí důležitost těchto funkcí v jiném vztahu a akcentuje některou z těchto složek. Do určité míry plní školy všechny tyto funkce, rozdíl je v tom, zda to škola vůbec ví a zda s nimi cíleně pracuje. Dle mého soudu škola postupem času přichází - a přijde - o dominanci v oblasti znalostí. Informace jsou tak snadno dostupné, že se jako mnohem důležitější jeví umět je třídit a vyhodnocovat, než předávat. Stále důležitější pro nás bude umět se zapojit do sociálních struktur, protože technologie tomu příliš nepřejí a pomoci osobnostnímu růstu k dosažení stability a hodnotového zázemí dětí je podstatné pro šťastný život. Nic naplat, myslím si, že funkce školy učit se znát bude postupem času mizet. Je ale potřeba, aby školy cíleně pracovaly s ostatními funkcemi a nerezignovaly na to s povzdechem, že přišly o to, co tady už několik set let budují... 

A k té maturitě...

Přijde mi, že se nemůžeme dohodnout, kde vidíme akcent: cheme, aby děti uměly přemýšlet - učit se, nebo aby znaly konkrétní matematické postupy - znát? V kontextu dnešní doby si odpovězme sami. Z toho titulu si myslím, že bychom měli zavádět povinnou maturitu až v okamžiku, kdy na to zareaguje didaktika matematiky.

 

Přečteno 566x.