BIPE - Blog pro Inovativní Pedagogiku a Etiku

Nahradí nás roboti?

Autor článku:
Jan Vepřek
Publikováno 19.12.2018
Matiku vám spočítá počítač a angličtinu vám snadno přeloží příruční překladač, automatický asistent vám objedná nákup a ten přijede až ke dveřím domu. V moderním světě nás čeká mnoho změn. Jsme na ně připraveni? Jak by se měly naše předpoklady o budoucnosti promítnout do školního vyučování?

Moderní civilizace se neustále zrychluje a klade nové a nové požadavky na to, co by měl člověk v běžném životě zvládnout. Technologie by ale měly sloužit k tomu, aby nám poskytly více času na rodinu, na naše zájmy, na učení se. Kupodivu nikdo (alespoň ne z mého okolí) nepociťuje, že by mu technologie přinášely ten potřebný pocit úlevy a odpočinku. Počet vyplňovaných papírů, lejster a razítek se nám nijak nesnižuje, cítíme ale tlak okolí, že bychom toho měli zvládat více, jak se na moderního člověka sluší a patří. Je samozřejmé, že školní prostředí musí technologické změny reflektovat, je ale potřeba zamýšlet se, k čemu bychom měli děti vést.

“Je totiž na čase soustředit se na silné stránky lidství. Robotizace nás totiž zcela jistě nenahradí v oblasti empatie, porozumění, flexibility, leadershipu, inovací, nebo například emoční inteligence.”

Mnoho lidí si myslí, že dnešní vzdělávání nestojí za nic, že kde jsou ty časy, kdy se děti ve škole učily a tak dále. Penzum informací, které do sebe děti ládují v „moderní“ škole, je ale nepoměrně větší, než bývalo a školní kurikulum umí reagovat na nové poznatky pouze tak, že dále bobtná. Bohužel i problematika využívání technologií ve školách je často vykonstruovaná „nad rámec“ toho, co by se  mělo stihnout a tak paradoxně přispívá ke stressu a ke kolotoči dohánění neprobrané látky. Vydali jsme se špatným směrem, pořád se totiž vezeme na stejné vlně myšlení – stihnout co nejvíce a odškrtnout si to ze seznamu.

Pokud chceme, aby byly děti ve svém budoucím životě šťastné a úspěšné, musíme jim nabídnout více, než pouze znalost programování a práce s moderními technologiemi. Musíme jim zejména nabídnout práci na sobě samém. Robotizace zcela jistě zasáhne celou řadu odvětví, není ale na místě křečovitě se bát a nadávat na nové poměry, je potřeba dobře se připravit. A to osobnostně. Je totiž na čase soustředit se na silné stránky lidství. Robotizace nás totiž zcela jistě nenahradí v oblasti empatie, porozumění, flexibility, leadershipu, inovací, nebo například emoční inteligence. Reakce školství je ale o krok pozadu. Do dětí pod tlakem drtíme znalosti v oblasti IT. Netvrdím, že jsou to znalosti nepotřebné, ale pro budoucí život a rozvoj v oblasti šťastného života jsou po osobnostních dovednostech druhotné. Mladí v dnešní době rozhodně neselhávají v tom ohledu, že by nedokázali vyjmenovat dostatečné množství kroužkovců, ani v práci s počítačem. Přes dostatečnou saturaci v množství informací s nimi ale neumí pracovat, drolí se jim vztahy, nemají pracovní a volní návyky a jsou neukotvení ve svých hodnotách a postojích. Opravdu moderní škola by se měla soustředit právě na tyto oblasti. Na spolupráci s rodinami, na budování zralé a emočně stabilní osobnosti dítěte a měla by dítě nasměrovat k celoživotnímu vzdělávání se, k hodnotám a osobnostnímu růstu. Protože ať už mezi roboty, nebo s pazourkem okolo ohně, šťastní a úspěšní budeme tehdy, když budeme osobnostně zralí a když se naučíme dávat ostatním lidem to nejlepší ze sebe.

Mgr. Jan Vepřek

Doporučujeme